Prague Expo Dog!!!

První listopadový víkend jsme nemohli prožít lépe!

Pražská výstava patří k našim oblíbeným, zejména kvůli vzdálenosti. Je to vlastně nejbližší výstava, na kterou vůbec můžeme jet. A tak, když se na internetu objevily propozice na listopadovou Prague Expo Dog, neváhala jsem ani chvíli a už jsem vyplňovala přihlášku: Antoinetta Il segreto dell´amore - třída otevřená.

Když se objevily i statistiky v podobě obsazení kruhů, myslím, že jsem nebyla jediná, kdo chvíli nevěřícně hleděl na čísla v tabulkách. V třídě otevřené bylo kromě Antoinettky přihlášeno pět dalších fen na sobotu, na neděli dokonce sedm! Ani ostatní třídy ale nebyly prázdné a objevovala se i velmi zajímavá obsazení. Velice zvědavá jsem byla například na mezitřídu, kde se měly utkat čtyři opravdu krásné fenky. Se známými "chrtíkáři" jsme toto obsazení náležitě probrali a shodli se, že získat z takovéto výstavy, kde bylo přihlášeno 30 chrtíků, ocenění BOB, je hodné otevření šampaňského.

Nic se ale nemá předem vzdávat a tak jsme se do Prahy vydali zabojovat! Výjimečně jsme si mohli i trochu "pospat" a v 7 hodin ráno už jsme po E67 mířili směrem k hlavnímu městu.

První den měl posuzovat pan DUŠAN BARLÍK ze Slovenska. I přes náš pozdější příchod na Letňanské výstaviště jsme obsadili pěkné místečko přímo u kruhu a vyčkávali na zahájení posuzování. Chrtíci byli téměř na začátku a tak to nemělo trvat příliš dlouho. A opravdu. Asi o půl desáté už po trojici azawaků, zvesela nastupovala štěňátka italských chrtíků, pejsci. Pan rozhodčí ale příliš nespěchal a tak bylo dost času na to, aby se holky na výstavě dostatečně rozkoukaly a pozdravily se s psími kamarády. Zanedlouho dorazila i naše aura, zdroj pozitivní energie, živoucí štěstěna, no prostě podpora na všech frontách, naše paní chovatelka Marcela (samozřejmě i s neméně důležitou maminkou Antoinettky, Calibrou.) Následoval klasický rituál v podobě převlečení paničky a vyvenčení hlavní účinkující a už nechybělo nic k tomu abychom mohly v dobré náladě nastoupit do kruhu.

Šest krásných fen se seřadilo srandovně téměř od největší po nejmenší v čele s krásnou Aerobombou Asseto Corse. Za Antoinettkou potom nastoupily také Beauty Carerra de Moravia, Gerri Gennessis Rozárka, Meryla feritte Bugsy a Sára Feritte Bugsy. Po dlouhé době jsme na té přídi nestály my a řekla bych, že to vůbec nebylo na škodu. Antoinettka tak při kolektivním kolečku mohla následovat svoji větší kolegyni a nehnala se rychlostí blesku kamsi do neznáma. Těch koleček jsme si ale v součtu příliš neužily, neboť pana rozhdočího zajímal především postoj. Celkově bylo jeho posuzování docela zajímavé, úplně se například přeskočilo prohlížení na stole (pan Barlík se spokojil s ukázáním zubů páníčkem, v náruči) I přes to však posuzování trvalo neuvěřitelně dlouho a tak jsme si krátili čas konverzováním a pózováním fotografům. Nakonec pan rozhodčí prohlásil, že už to nebude dál protahovat a všem zúčastněným udělil známku výborná, omluvně se při tom díval na poslední dvě fenky, pro které mu již nezbylo umístění. Čtvrté místo potom obsadila Beauty Carrera de Moravia, výborná 3 patřila Bombičce. No a pak váhal a váhal, přemýšlel a nemohl se rozhodnout, zda první místo udělí Antoinettě nebo Sáře. Obě fenky jsou, řekla bych, velice srovnatelné a schopné navzájem si konkurovat. Nebylo to také poprvé co jsme se se Sárou v kruhu utkali. Štěstí se ale tentokrát přiklonilo na naši stranu a pan rozhodčí pokynul mým směrem se slovy "vítězka" a zadal nám náš třetí CAC.

Po prvním dni jsme byli naprosto spokojení a do druhého dne už jsme se mohli vydat s klidem a pocitem, že máme splněno, co jsme tento víkend potřebovali.

Neděle byla o poznání obávanější. Pan GEORGE KOSTOPOULOS (GR), který se měl posuzování zhostit, totiž v sobotu zřejmě dobrou náladou příliš neoplýval, když u wipetů zadával samé velmi dobré. Údajně mělo jít o velmi přísného rozhodčího. Později jsme však poznali, že je to velmi mírumilovný pán, který byl k pejskům velmi milý a měl s nimi trpělivost. Pejska se snažil zaujmout různými posunky, případně pískací hračkou, zřejmě aby si prohlédl práci uší. Celkově si dal na posuzování opravdu záležet. Našemu nástupu do kruhu však předcházelo dlouhé čekání a chladnutí v průvanu (kruh chrtíků byl opět umístěn kde jinde než u vchodových dveří). Naštěstí jsme tu jako obvykle nebyli sami a tak se dal čas krátit poměrně příjemným způsobem. (Rozebírání chrtích i nechrtích záležitostí s dalšími "táborníky" u kruhu je koneckonců tím druhým důvodem, proč na výstavy jezíme. :))

Hodina H, minuta M a vteřina V však nakonec přeci jen nastala. Osm fen se do kruhu vešlo jen tak tak a vypadalo to docela děsivě :) Opět následovalo předvedení jedné fenky po druhé. Tentokrát se ale na stolek nezapomělo a i chůzi bylo věnováno o poznání více pozornosti. Musím Antoinettku pochválit, krásně jí to tenhle víkend šlo.

Když se takto předvedly všechny "soutěžící", všichni jsme upírali zrak na pana rozhodčího, který vedoucí kruhu napínavě sděloval svůj verdikt. Ta potom vstala a se čtyřmi žlutými deskami mířila směrem k řadě vystavujících (je známo, že jakmile vystavovatel v této fázi obdrží desky s posudkem, v podstatě v soutěži končí buď se známkou VD nebo neumístěn). Tyto desky tedy putovaly k majitelkám čtyř fen, které se z kruhu nepříliš rády odebraly se známkou VD. Překvapením mezi nimi pro mě byla fenka Ringwil Gil-Endor. Pak jsme tedy v kruhu zůstaly čtyři "výborné" a zbývalo již rozdělit pozice. Ještě jednou jsme předveli pohyb a bylo jasno. Čtvrté místo Gerri Gennesis, třetí místo opět Aerobomba, druhé Sára a první ANTOINETTKA!!!

Nakonec nás pan rozhdočí podaroval ještě titulem res. CACIB a mohli jsme jet domů.

Takové vítězství ve třídě jsme tedy ještě nezažili. Trochu jsme se sice styděli, že jsme nenechali něco také ostatním, ale víme, že příště to může být zase úplně jinak (a taky že bude:)).

Byl to dlouhý, ale krásný víkend, parádní závěr sezóny.

(V mezitřídě nakonec oba dva dny bodovala krásná polská fenka Blue Breeze z Kolosseum.)

ZG © 2014