DUODANUBE Bratislava 2014

Tento víkend jsme opět strávili ve výstavním duchu. Tentokrát jsme do Slovenského hlavního města vyrazili celá rodina. Cesta tam se docela vlekla, bylo teplo a na cestě jsme uvízli v dlouhé koloně směrem na Litomyšl. Po necelých sedmi hodinách jsme konečně dorazili na místo. Tříhvězdičkový hotel Color nás velice mile překvapil. Čekal nás totiž krásný prostorný pokoj s velkou postelí a pohodlnou sedačkou a křesílkem - pro italáčky úplný ráj :D Holky byly jako v sedmém nebi, pořádně si pokojík poskákaly a nakonec si zabraly každá jedno křesílko a spokojeně odpočívaly.

Druhý den ráno nás čekala první výstava, vyrazili jsme opět s dostatečným předstihem abychom mohli ještě v klidu potrénovat, jako máme ve zvyku (Antoinettka se musí vždy trochu rozchodit, zvlášť teď, když se jí do předvádění zrovna dvakrát nechce :) ) Z výstavního areálu, kterým bylo dostihové závodiště, jsme byli nadšení. Bylo tam tak nádherně! Nedokážu si představit lepší prostor pro psí výstavu. Mile nás překvapilo i výstavní zázemí, kde byla spousta krámků, dokonce i těch s občerstvením pro lidi :) Rozhodcovat měla paní LILIANE DE RIDDER z Belgie a my jsme se na nám dosud neznámou zahraniční rozhodčí moc těšili. Nakonec jsme si od ní odnesli pěkný posudek, známku V1 a tituly CAC a res. CACIB. Odcházeli jsme odtamtud ale spokojení s novou podložkou do přepravky a několika pytlíčky dobrůtek. Těšili jsme se na druhý výstavní den.

V neděli už jsme na výstavyště tolik nespěchali. Počasí bylo ještě slibnější než v sobotu a chtěli jsme si tento den užít i když jsme věděli, že šance na vítězství jsou mizivé. Rozhodčí LUDMILA FINTOROVÁ ze Slovenska nás ale velmi překvapila(!) Již prvním CACem v základní třídě nás vyvedla z omylu, že karty jsou již předem rozdány. Pak už jsme se jen nestačili divit když přibyl ještě i CACIB no a když nám zadala i BOBa, to už jsme skákali radostí!

Byli jsme spokojení a rozhdoli se počkat na závěrečné soutěže už jen kvůli tomu poháru za ocenění BOB :)(podmínkou k jeho vyzvednutí je nastoupení do závěrečných soutží) Na řadu jsme měli přijít kolem páté hodiny odpolední a Antoinettku jsem musela hodně přemlouvat aby to kvůli mě ještě chvíli vydržela. Skupinu číslo 10 FCI měl posoudit pan Miroslav Guniš ze Slovenska, se kterým už máme nejednu zkušenost z výstav v ČR. Tušili jsme, že nás od něj nejspíš nic nečeká, ale i tak jsme do závěrečného kruhu nastoupili docela statečně. Za vlkodavem, polským chrtem, salukou, azawakem a wipetem následoval i malý italský chrtík. Trochu pomateně jsme oběhli kolečko a mělo se rozhodovat ("prosím ať je to alespoň to třetí místo"). Ale nebylo. Na třetím místě se umístil vlkodav, druhé patřilo saluce a pak, když už jsem se chystala k odchodu, se ozvalo: " a vítězem se stává....TALIÁNSKÝ CHRTÍK" !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Vůbec jsme tomu nevěřili, byl to pro nás obrovský šok a zároveň obrovská radost, ale než jsem o tom stihla přemýšlet, už jsme stáli s Antoinettkou na stupni vítězů a pózovali fotografům :) Byla tak šikovná! Tento výsledek jsme vůbec nečekali, protože jak již víme, málokdy se v závěrečných soutěžích dostane i na toho nejmenšího z chrtů, který se ještě ke všemu ani nepyšní dlouhou načesanou srstí. Postoupili jsme i před paní Ridarčíkovou, která měla rozhodnout o nejhezčím jedinci výstavy, ale zde už jsme vybráni nebyli a já byla jen štastná, že už Antoinettku více trápit nebudeme a můžeme se vydat na cestu domů. Odnesli jsme si obrovský pohár a pytel granulí, ale hlavně velký a neskutečný zážitek!!!!