Vrh J je na světě!

Celý uplynulý týden jsme netrpělivě čekali až se naše Gordettka rozhodne, že nastal ten správný čas přivést na svět miminka dlouho očekávaného vrhu J. Podle hmotnostního příbytku v průběhu březosti jsme věděli, že můžeme očekávat maximálně 2-3 štěňátka, ale protože je tento vrh externí a bude vyrůstat spolu s Gordettkou a její rodinou v Českých Budějovicích, byl by menší počet štěňátek pro fenku drobné konstituce a majitele(chovatele začátečníky) na rozjezd ideální.

Abychom předešli sebemenším komplikacím, k porodu našich fen jezdím raději sama a tak jsem od pondělka usínala s telefonem v ruce a Jana (panička Gordetty) hlásila jednu naměřenou hodnotu tělesné teploty za druhou. Běžně je to poměrně spolehlivá metoda, kdy se fenka v závěru březosti měří pravidelně 2x denně (v rozmezí cca 12h) a při zaznamenání významnějšího teplotního poklesu se dá začátek porodu očekávat cca do 24h. Gordettka je ovšem speciální kousek a tak teplota kolísala od čerta k ďáblu a přestože jsme porod očekávali každý den už od pondělka a pokaždé jsme si byli jistí, že v noci to už 100% bude, na dalekou cestu do Budějovic jsem se vydala až ve čtvrtek odpoledne. Po cestě mi byl hlášen odchod hlenové zátky a já se tak začala lehce strachovat, abych porod stihla. Zbytečně.

Na místo jsem dorazila ve čtvrtek večer a když mě Gordetta vítala svým širokým úsměvem (poděděným po babičce Antoinettě :) a několika výřečnými a velice veselými výskoky, bylo mi jasné, že to s tím porodem tak horké nebude. Aby nám udělala radost, v průběhu večera párkrát zahrabala v pelíšku i na gauči, sem tam zafuněla, ale jinak se porod evidentně odkládá. Protože už to byl 63. den březosti (což byl doposud nejzazší termín porodu v naší chovatelské stanici) začínala jsem se zamýšlet nad tím, zda nám má Gordetka v plánu miminka vůbec někdy ukázat (- přeci jen je to zarputilý jedináček, který rozumí lidské řeči a musí ji být tedy jasné, že si majitelé přejí rozšířit chrtíkovské stavy o další princeznu.)

4. noc v řadě v polospánku (tentokrát na gauči v českobudějovické bytovce) vystřídalo prosluněné ráno a Gordettka, jako by se nechumelilo, vyvalená v posteli paničky. Věděla jsem že musím být nejpozději v 15:00 zpět v Ústí nad Orlicí, kde jsem měla střídat denní službu na naší interní ambulanci a odsloužit tu noční a tak jsem začínala být poněkud nervózní. Gordetko!

Většina členů rodiny v ranních hodinách opustila hnízdo a tak jsme s Janou a Gordettkou zůstaly doma samy. Bylo vidět, že se k něčemu schyluje (ranní nechutenství, občasné hrabání, ošívání, bloudění po bytě,..) a tak jsme ve snaze co nejdříve rozběhnout porod venčily co půl hodiny. Pevné pouto dvou hlavních aktérek (Gordetty a Jany) se v průběhu celého procesu projevilo hned několikrát a to když Jana z ničeho nic prohlásila "mně se chce zvracet" načež se Gordetta zvedla a vyhodila jezírko žaludečních šťáv na chodbě :D nebo když Gordettku přepadal porodní třes přičemž si Jana lehala s dekou na gauč se slovy "do mě se dává zima" :D Nevěděla jsem komu mám svoji pozornost věnovat víc. Obě dvě to nakonec zvládly perfektně, ale abych nepředbíhala -

Kolem půl dvanácté se naplno rozjely kontrakce (u Gordettky nikoliv Jany :D), které vyústily po několika málo desítkách minut porodem krásné barevné holčičky o hmotnosti 174g. Nadšení, že je tam ta vysněná holka, vystřídala rozpačitost, když Gordetka k malému čumáčku čuchla a utíkala co ji nohy stačily. Nevěděly jsme, co si o tom máme myslet... Teorii, že novopečenou maminku zastihla na malou chvíli poporodní deprese vystřídala myšlenka, že za tím může být traumatizující zážitek s křečkem, kterého chrtí miminko bezesporu připomínalo :D Po necelé hodině, se Gordetta nechala přemluvit a narozené holčičce přeci jen dala šanci.

Ulevilo se nám a na malou chvíli jsme si myslely že je hotovo a miminko bude nakonec přeci jen jedno. Po několikahodinovém odpočinku nás po cestě z venčení milá Gordetka ale vyvedla z omylu, když spustila další vlnu kontrakcí uprostřed přeplněného výtahu po cestě do 7. patra. My jsme ale nepanikařily a za další půlhodinku byl na světě krásný černý chlapeček s bílým znakem o hmotnosti úctyhodných 205g. Obě miminka se začala brzy realizovat u mléčného baru a když byla na světě i druhá placenta (kterou Gordettka záhadně vyblila) spadl mi obrovský kámen ze srdce. Dvě porodní mise letošního roku splněny.

Miminka dostala okamžitě svá jedinečná bandití jména a tak Vám můžeme hrdě představit vrh J narozený 5. 5. 2023:

★JERICHA★ Piccolo Bandito 174g (zůstává u majitelů)

★JUDITHAS★ Piccolo Bandito 205g

Tímto děkuji kolegovi Pepovi Hájkovi, za výměnu mojí páteční služby za jeho sobotní. :)