Bandití setkání v Tróji

Na tuhle sobotu jsem se těšila jak nikdy. V pátek jsem totiž měla státnici z chirurgie a tak jsem do té doby byla na pár týdnů odříznutá od světa. Potěšilo by mě tedy jakékoliv setkání natož pak bandití!

Tentokrát jsme to spojili s výstavou a tak nám zázemí poskytla pražská Trója a klubová výstava Klubu chovatelů chrtů. Velkým hřebem dne, ale i měsíce a roku byla návštěva ze Švýcarska. Na pár dní do Čech zavítala Isabelle s naší úžasnou banditkou Baldesskou (ségra naší Bernadettky). Přijeli primárně na závod, který se konal v neděli poté, ale jsou to holky akční a tak ani s přihláškou na výstavu neváhaly. S Isabelle a její ségrou Marion jsme se setkaly na "výstavišti". Krom chrtíků Baldessine a Bonifacia přivezly i úžasného královského pudla se skvělým jménem O´Henry, který z velkého auta vyskočil jako první. Netrvalo dlouho a já mohla vidět svoji milovanou Baldessku, kterou jsem se před třemi lety tolik zdráhala dát. Čekala jsem podobného šílence jako je moje Bernadettka, ne-li většího, když přeci tak skvěle běhá a závodí! Ale z přepravky na mě vykoukla nesmělá a rezervovaná dáma. Dle očekávání mě nepoznala. Však mě viděla naposledy když jí bylo devět týdnů! I tak to bylo krásné setkání. Je tak nádherná! A drobná! Jaké to překvapení! Tenkrát byly s Bernadettkou na gram stejné a teď je Baldesska menší. A hubenější! :D Ale to není tak těžké :D

Zatímco Švýcarky u kruhu stavěly svůj stan, já jsem se postupně vítala s dalšími členy našeho týmu, kteří postupně přicházeli - Deborkou, Cilliánkem a Ernestýnkou. S Cilliánkem a Deborkou jsem si zopákla výstavní morálku, protože do kruhu měli jít se mnou a nějako dobu už to neabsolvovali. Paní rozhodčí Veroniku Frolíkovou jsme znali už z podzimní klubovky, k chrtíkům je velmi milá a tak jsme se příliš nebáli. První do boje nastoupil Cillian, v postoji s sebou trochu šil, ale v pohybu si to dal jako pán. Je to jeho hlavní přednost a i díky ní si vysloužil krásný posudek s výsledkem V2, Res. CAC. Druhá byla na řadě naše nejmladší - Ernestýnka. S majitelkou Jarčou jsou v kruhu obě začátečnice, ale s každou výstavou se zlepšují a já obdivuji, že se toho nebojí. Ernestýnka je šikovná a věřím, že s trochou času, píle a trpělivosti se dostaví i vytoužené úspěchy. Zde byla druhá v silné konkurenci mladých fen s krásným posudkem. A já už jsem se do kruhu chystala s naším banditím talismánkem - malou čerticí Deborkou. Debie na výstavy nikdy moc nebyla. V tom maličkém stvoření je totiž tolik energie, že je na výstavním vodítku jen těžko usměrnitelná, i tak jsme ale za pár minut "nalejvárny" v kruhu obstály na výbornou! Třetí! A Deb tím měla zas na nějakou dobu splněno. Může se těšit na běhání, které naopak její parketou, zdá se, bude.

Na závěr banditího programu do kruhu v celé své kráse nastoupily ségry Baldessine a Bernadette a já mohla s nadšením pozorovat jak se bok po boku vystavovaly ve třídě otevřené. A to jenom díky naší Klaudince, do jejíchž šikovných rukou jsem Bernadettku svěřila. A Klaudinka do jejího předvedení dala všechno. Vítězství jsem však z celého srdce přála naší Baldessce. Přeci jen je tu na návštěvě a je tak krásná! Ona je přesně to, co jsem si tenkrát tolik přála! Ani Bernadettka se však nenechala zahanbit a s Klaudinkou v kruhu nejen, že neskákala, ale šlapala jak hodinky. Samozřejmě mě při tom nepřestávala vyhlížet a tak jsem se schovávala jak to jen šlo. A tajně fotila! :) O prvním místě se paní rozhodčí dlouho rozmýšlela, nakonec však Baldessku dala na pozici druhou s oceněním Res. CAC. Bernadettka byla výborná třetí. A vzhledem k chladnému počasí jsme na nic nečekali, rychle vše sbalili a vydali se do nedaleké restaurace.

A tak čtyři bandití rodiny usedly u jednoho stolu a nehledě na jazyk jsme společnou řeč našli velice rychle. Je evidentní, že společný koníček sbližuje i napříč národnostmi. Krásné výsledky z výstavy se zajedly a zapily a bylo nám krásně. Po obědě jsme se rozloučili, tedy až na mě a Švýcarky. My jsme se totiž rozhodly přijmout milé pozvání do Rakovníka, kam jsme se poté vydaly. O tom ale v dalším příspěvku.