Lednice 2017

Rok s rokem se sešel a tak jsme se rozhodly zopakovat si náš výlet do jihomoravské Lednice. Kdo nečetl článek z loňska vřele doporučuji. Z časových důvodů se tentokrát na barvitější popis nedostane. Snad jen zmíním, že ubytování nám tentokrát poskytla naprosto perfektní ubytovna Coolej, kde jsme bez problémů přečkaly tři noci opět se smečkou 7 psů. Letos to bylo celé o něco náročnější vzhledem k vyšším teplotám a tak nadšení z dovolené vystřídalo spíš vyčerpání a únava. I přes to jsou však nějaké hightlights k zavzpomínání. :)

A to především ty na dráze.

Archibaldek se rok nedotkl trávníku dostihového oválu a přes to hned věděl co má dělat. Na rozjezd jsme mu daly jednu rovinku, kterou si zaběhl s naprostou samozřejmostí a tak jsme neváhaly objednat hned celý ovál. Během čekání než na nás dojde řada, dostihy nepolíbený Archibald sledujíc návnadu pištěl jak kdyby ho na nože brali a natěšeně kousal Péťu do rukou aby už ho za návnadou vypustila. Když ho viděla dráhová obsluha, pravila že ten to dá rovnou i z boxů a tak má za sebou náš Arčí kolečko z otevřených boxů, které dal bez zaváhání. Snad jen jak není zvyklý, chytla ho v samotném závěru křeč do nohy a tak poledních pár metrů vypustil, i tak je to ale náš hrdina!

Bernadettka mě také mile překvapila, odběhla si několikrát zatáčku, jednou dokonce v doprovodu své babičky Calibry, teď již dostihové veteránky. A vždy běžela! A to až se ji za patami prášilo. Dokonce i správným směrem :) Na návnadu zatím příliš fixovaná není, ale nic nevzdáváme, příští zastávka - Kolín!