DuoCACIB Poznaň

October 22, 2014

Dlouho očekávaná Poznaňská výstava pro nás byla poněkud zklamáním. Do této polské metropole jsme se vydali s cílem získat druhý polský CWC, tentokrát z mezinárodní výstavy, který je jednou z podmínek pro získání titulu polského šampiona. Již při pročítání obsazení kruhů a seznamu vystavovatelů, jsem ale znervózněla. Ve třídě otevřené, kam jsem Antoinettku přihlásila, se měly představit čtyři fenky v sobotu, v neděli ještě o jednu více. Účast v ostatních třídách ale také nebyla malá, celkem mělo být oba dny k vidění zhruba 30 chrtíků.

 

Po šestihodinové cestě do Poznaně jsme se ubytovali v krásném polském hotelu, který vznikl zrekonstruováním statku z 19. století. Jednotlivé domečky, které statek tvořily nesly příslušný název podle toho, k čemu dříve sloužily. My jsme bydleli ve "stáji" :) Holky byly jako vždy nadšené a nové prostředí si patřičně užívaly. 

Druhý den ráno jsme nemuseli příliš spěchat. V Polsku totiž výstavy začínají obvykle o něco později než u nás a navíc jsme bydleli asi 5 minut cesty autem od výstaviště. A tak jsme si užili výbornou venkovskou snídani z domácích surovin a plní sil a očekávání jsme se vypravili na výstavu.

Miedzynarodowe Targi Poznańskie, jak se výstaviště oficiálně jmenuje, byl ohromný moderně vyhlížející komplex výstavních hal. Ta naše se skrývala pod číslem 3. Jelikož už byl nejvyšší čas zaregistrovat se, projít veterinární kontrolou a nachystat se k výstavnímu kruhu, tak jsme se moc nerozpakovali když nás pán v oranžové vestě požádal o 50 zlotých (cca 350Kč) za vjezd do areálu a tuto nemalou částku mu zapaltili. Sice se nám tím velice zúžil rozpočet na oblíbené poslké klobásky a jiné "neřesti", ale zato jsme mohli pohodlně zaparkovat přímo před halou, což jsme v deštivém počasí poměrně uvítali. Popadli jsme přepravku s holkama a jen pár nejnutnějších věcí a pospíchali dovnitř.

 

Hala číslo tři byla obrovská! Bylo zde rozestavěno celkem 12 výstavních kruhů, z nichž jeden byl určen jako tréninkový. Dokonce zde měli záchod pro psy v podobě velké ohrádky s pilinami. Ne snad že bychom ho plánovali využít, ale od polských organizátorů výstav by se ti čeští občas mohli učit. Další úžas nastal když jsme dorazili k našemu kruhu. Byl tak prostorný! Jednu stranu kruhu tvořilo několik židliček těsně semknutých k sobě, určených pro vystavovatele i návštěvníky. Celý obvod kruhu byl pokladen příjemným světlým kobercem a další, menší koberec byl dokonce i v místě, kam se s pejskem jdete postavit když rozhodčí diktuje posudek. 

Když jsme se konečně přestali nevěřícně rozhlížet, usadili jsme se, pozdravili se s přáteli a za chvíli už jsem vyndávala Antoinettku ven z vyhřáté přepravky a alou do tréninkového kruhu. Docela nám to šlo a tak jsme si to jen párkrát zkusily a víc už jsem ji před skutečným "výkonem" netrápila.

 

Po dlouhé letní sezóně to byla první výstava opět v hale a tak jsem byla zvědavá jak to naší černé hvězdě bude vyhovovat.  

Když na nás konečně přišla řada, nastoupily jsme, v konkurenci tří nám dosud neznámých fen, na bojiště. Antoinettka se jako jediná pyšnila krásnou černou barvou, převažovaly ale fenky světlé, isabelové. V kruhu mi Antoinettka dělala radotst. Stála ve chvíli kdy měla stát a to dokonce i na stole a chůze také nebyla špatná.. Dokonce i dobu, po kterou mě obykle za sebou táhne jako nepotřebnou součást týmu, zkrátila na velmi malý úsek kruhu. Měla jsem ale pocit, že se paní rozhdočí MARIA ZASADA (PL) vlastně nemůže rozhodnout, zda se jí Antoinetta líbí nebo ne. A tak všechny čtyři nastoupené fenky nechala běhat dokola, znovu a znou, dvě kola, tři..stále jí to nestačilo a sledovala hlavně nás! Pak ale přišel verdikt. Nevím proč, ale nakonec se rozhdola udělit nám, nepříliš lichotivé, třetí místo a tak jsme odcházely, zpocené jako nikdy, s bronzovou medailí. 

 

Pokud se dá třetí místo považovat za úspěch, tak to byl tento víkend náš poslední, neboť druhý den se situace téměř opakovala. Rozdíl byl v tom, že nás pan rozhodčí JAN RYK (PL), poslal z kruhu ven sice se známkou doskonalá (výborná) ale s umístěním na páté pozici. 

 

Oba dva dny se nesly ve velmi podobném duchu, účastnila se zde naprostá převaha isabelových a krémových jedinců, jakou nepamatuji a Antoinettka je tím svým úhlově černým zbarvením a ladným pohybem tentokrát bohužel nepřebila. Určitě to však  pro nás nebyl smutný a zbytečný víkend, jak by se někomu snad mohlo zdát. Já osobně jsem měla obrovskou radost z Antoinettčina zlepšení, konečně jsem si předvádění zase trochu užila. Medaili také máme a co víc, opět jsme se setkali s našimi poslkými přáteli. Osobně jsme se také seznámili s majitelkou psa, kterého jsme vybrali jako "ženicha" pro naši Juditku. Domluvit se s ní na krytí byl další důležitý cíl tohoto víkendu. KRYTÍ JE DOMLUVENÉ A MY SE JEN A JEN TĚŠÍME!!  

 

ZG © 2014

 

 

 

 

Please reload

a

Články

Vrh G je na světě!

August 12, 2019

1/10
Please reload

Další příspěvky..
Please reload

© by zooza, proudly created with wix.com

 

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now